Když balíme kufry na cestu do exotických destinací, jako jsou Maledivy, neměli bychom zapomínat na drobné, avšak důležité detaily, které mohou mít velký vliv na naše zdraví a bezpečnost. Křišťálově čistá voda, bílé písečné pláže a úchvatné korálové útesy nás lákají k odpočinku a relaxaci, ale je zde také malé riziko nákazy tropickými chorobami, jako je horečka dengue.
Tato nemoc, přenášená malými, ale významnými komáry, je v tropických a subtropických oblastech celkem běžná. Ačkoliv většina návštěvníků prožije svůj pobyt bez jakýchkoli problémů, je vždy lepší být informován a připraven. V následujícím rozhovoru s odbornou lékařkou z Centra cestovní medicíny se dozvíte vše, co potřebujete vědět o horečce dengue – od příznaků, očkování až po preventivní opatření, která můžete přijmout, abyste si užili svou dovolenou bez obav.
Přinášíme Vám rozhovor o horečce dengue s MUDr. Veronikou Jegorovou, která pracuje v Centru cestovní medicíny Havelská.
Horečka dengue je virové onemocnění přenášené prostřednictvím infikovaných samiček komárů rodu Aedes. Tito komáři jsou aktivní po celý den a setkáme se s nimi především ve vlhčích prostorách či v blízkosti stojatých vod. Nejde ale pouze o venkovní místa či lesní oblasti. Narazit na ně můžeme i na hotelovém pokoji, v květináčích či odpadcích ve formě pneumatik apod.
Inkubační doba horečky dengue je 4-7 dní a typicky mívá dvoufázový průběh. Při klasickém, nekomplikovaném průběhu, na počátku pozorujeme vysokou horečku, bolesti hlavy, zad, svalů a kloubů. Tyto obtíže trvají cca 1-3 dny. Po jednodenní remisi pak nastává druhá fáze, která je typická úpornými myalgiemi a artralgiemi- ne nadarmo se onemocnění přezdívá „break-bone fever“. K bolestem se přidává nechutenství a svědivá vyrážka na trupu, můžeme pozorovat též překrvení spojivek, bolesti v krku či kovovou pachuť v ústech.
U části pacientů probíhá infekce i zcela asymptomaticky nebo jako nespecifické horečnaté onemocnění. Naopak u menšího procenta postižených může stav progredovat do komplikované, hemoragické formy. Typický je pro ni vznik krvácivých projevů na kůži, méně často je přítomno krvácení z nosu, dásní či zažívacího traktu. Mohou se přidávat též bolesti břicha, celková slabost až oběhové selhání s šokovým stavem vedoucím v nejtěžších případech k úmrtí pacienta. Ošidné je, že tyto komplikace často vznikají ve chvíli, kdy pacientovi poklesnou teploty. Hemoragická forma se vyskytuje u cca 2-3% cestovatelů.
Základem diagnostiky je cestovatelská anamnéza, klinický obraz a vyšetření krve. V té se snažíme prokázat jak přítomnost samotného viru, tak i přítomnost specifických protilátek, které si naše tělo po setkání s daným agens začne tvořit. Mimo to je pro horečku dengue typické zvýšení jaterních testů, snížení bílých krvinek a krevních destiček.
Jak se léčí pacienti s touto nemocí a jsou časté trvalé následky po prodělání nemoci?
Na horečku dengue bohužel neexistuje specifická terapie, náš arsenál se skládá pouze ze symptomatické pomoci, tedy především léků proti horečce, bolestem či svědění kůže. Při těžkém průběhu je nutná hospitalizace na JIP s případnou orgánovou podporou.
Horečka dengue je ve většině případů samoúzdravné onemocnění, bez trvalých následků. V průběhu rekonvalescence není vzácností například alopecie nebo depresivní ladění. Změny v rámci jaterních testů či krevního obrazu se v průběhu několika týdnů srovnají do normálních hodnot.
Od roku 2016 se na trh jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky dostala vakcína Dengvaxia, byla určena pro jedince mezi 6 a 45 lety žijícími v endemických oblastech, kteří onemocnění již prodělali, a to především jako prevence možného závažnějšího průběhu při opakované nákaze.
Od roku 2023 je dostupná i živá vakcína Qdenga. Tato očkovací látka navozuje ochranu proti všem 4 sérotypům viru a je určena pro všechny, kteří mají riziko nákazy horečkou dengue a to bez ohledu na předchozí infekci horečkou dengue. Tato vakcína je dostupná i v ČR.
Posouzení rizika nákazy by vždy mělo probíhat individuálně podle zdravotního stavu klienta, plánovaných aktivit, přesné destinace či ročního období, ve kterém se na cestu vydá. Všeobecně je očkování vhodné pro všechny cestovatele, kteří plánují delší či opakovaný pobyt v rizikových oblastech, tím spíše, pokud u nich v minulosti byla horečka dengue diagnostikována. Nejrizikovější oblastí je jihovýchodní Asie s vyšší incidencí v období dešťů. Tato tropická infekce je však rozšířena celosvětově a setkat se s ní může cestovatel ve více jak 100 zemích kdekoliv od Asie až po Latinskou Ameriku v pásu mezi 35. rovnoběžkami.
Kontraindikace je nutné opět hodnotit individuálně. Všeobecně vakcínu nelze aplikovat dětem mladším 4 let, dále imunosuprimovaným klientům, těhotným a kojícím ženám. Stejně tak lidé s alergií na jakoukoliv složku vakcíny nemohou očkování podstoupit.
V současné době nebyla stanovena nutnost podání posilovací dávky. Perzistence protilátek je výrobcem deklarována na 4,5 roku od podání druhé dávky. Je však možné, že se tento údaj bude v závislosti na probíhajících studiích do budoucna měnit.
Cena se může v jednostlivých centrech mírně lišit, ale jedna dávka se pohybuje přibližně kolem 3.500 Kč. K dosažení potřebné ochrany je před cestou nutné aplikovat 2 dávky po 3 měsících.
Kromě očkování je základní prevencí expoziční profylaxe- v místech s rizikem výskytu komárů nosit oblečení volnějších střihů a světlých barev, delší rukávy a nohavice, dále pravidelně používat dostatečně účinné repelenty obsahující 50% DEET či 20% (p)icaridin a to v tomto případě i v průběhu dne. Při současné aplikaci opalovacího krému nejprve naneseme opalovací krém a až následně repelent. Na ubytování sníží množství komárů odpařovací insekticid do zásuvky, instalované síť v okně či odstranění blízkých vodních rezervoárů.
V průběhu své praxe v ČR nebo v zahraničí jsem díkybohu zatím nemusela řešit komplikovanou hemoragickou formu horečky dengue. Typickými pacienty jsou povětšinou mladí a jinak zdraví cestovatelé, které ale příznaky jako je horečka, bolesti svalů a kloubů či nechutenství s nedostatečných perorálním příjmem značně vyčerpává. Co se týká počtu případů, vídáme v ČR importované případy každý měsíc, nejvíce v Praze a Jihomoravském kraji. Jen za tento rok do konce listopadu bylo hlášeno na SZÚ 72 importovaných případů horečky dengue, což je přibližně stejný počet, jako v před-covidové době, z toho byl 1 případ hemoragické formy. V porovnání s malárií je to více jak dvojnásobek nemocných. Jistě tak nejde o onemocnění výjimečné.
Já osobně jsem se poprvé s infekcí setkala v Indii v oblasti Assamu, kde stejně jako malárii brali pacienti a mnozí lékaři toto onemocnění na můj vkus poměrně lehkomyslně. V období dešťů byla tato infekce celkem častá a vyšetření na ní formou rychlotestů z krve představovalo první krok u každého, kdo přicházel do nemocnice s horečkou. Jen málokdo si mohl finančně dovolit zůstat hospitalizovaný. A tak dokud pacient mohl chodit, odešel s diagnózou povětšinou zase zpět domů. Zhodnotila jsem tehdy, že jsem asi jen vystrašená z učebnic a měla bych důvěřovat lidem, kteří mají s danou infekcí bohaté zkušenosti. Začala jsem tedy žít v domění, že dokud nejde o opakovanou infekci, je to prostě jakási viróza.
Po mém návratu do ČR a dostudování si materiálů a kazuistik jsem ale zjistila, že ačkoli jde povětšinou o benigní samoúzdravné horečnaté onemocnění, lehká viróza to skutečně není a právě po poklesu teplot a relativním zlepšení stavu pacienta může dojít k velmi závažným komplikacím. V současné době mám z horečky dengue mnohem větší respekt, než kdysi v Indii. A to i přes to, že by se mi místní s velkou pravděpodobností asi smáli, že jsem vylekaná evropská princezna. Jistě nejde srovnávat zdravotní systémy nebo přístupy lidí žijících v cela odlišných socio-ekonomických prostředích, ale osobně bych si nyní již jistě nedovolila pustit pacienta s diagnózou horečky dengue jen tak domů.
Často se setkávám s názorem, že lidé jedou na dovolenou jen na pár dní a když má onemocnění inkubační dobu až 7 dní, tak už přeci budou dávno zpátky v ČR a náš systém to prostě vyřeší. Jak jsem již zmiňovala, na horečku dengue neexistuje žádná specifická terapie a i v případě komplikované hemoragické formy je v nabídce léků pouze úleva od symptomů a to jistě asi není to ideální řešení, které by si tito klienti představovali.
Jako druhý fakt bych asi uvedla tvrzení, že závažnější, hemoragický průběh, je pouze při opakované nákaze jiným typem viru horečky dengue (celkem existují 4 sérotypy DEN-1 až 4). Komplikovaná dengue je častější u dětí pod 15 let žijících v rizikových oblastech a jistě není tento průběh vyloučen ani při primoinfekci. Při opakovaných nákazách naopak není pravidlem, setkáme se s ní především při reinfekci a současném poklesu protilátek pod určitou hladinu. Mimoto záleží i na sérotypu, kterým je jedinec nakažený. Tato problematika je všeobecně poměrně komplikovaná.
Moc Vám děkujeme za rozhovor.
Po prozkoumání rizik a prevence spojených s horečkou dengue je důležité připomenout, že příprava na cestu do exotických destinací zahrnuje více než jen balení plavek a opalovacího krému. V Centru cestovní medicíny, které se nachází v srdci Prahy, poskytujeme cestovatelům nejen důležité informace, ale také konkrétní služby, které zajišťují, že jejich dovolená bude bezpečná a zdravá.
Specialisté z centra jsou připraveni poskytnout nejnovější informace o potřebných očkováních a zdravotních opatřeních, která byste měli zvážit před odjezdem. Věnují pozornost individuálním potřebám každého cestovatele, abychom zajistili, že vaše příprava na dovolenou je kompletní a přizpůsobená vaší destinaci.
Ubytování na lokálních ostrovech Resorty Svatební obřad na pláži Potápění Rybolov
