Maledivy nejsou jen symbolem bělostných pláží, tyrkysového moře a romantických západů slunce, ale také domovem fascinující fauny. Tento ostrovní ráj ukrývá pestrý svět živočichů – od majestátních mořských tvorů až po jedinečné suchozemské obyvatele.
Jaká zvířata zde můžeme potkat? Čím je maledivská fauna jedinečná? A skrývají se na ostrovech druhy, které jinde na světě nenajdeme? Pojďme společně prozkoumat nejzajímavější tvory, kteří obývají tento exotický kousek země.
Maledivy, obklopené Indickým oceánem ze všech stran, jsou skutečným rájem pro milovníky potápění a šnorchlování. Teplé, křišťálově čisté vody přitahují nespočet mořských živočichů, s nimiž se zde můžete setkat tváří v tvář.
I při běžném šnorchlování máte možnost obdivovat hejna pestrobarevných korálových rybek, elegantně se pohybující rejnoky nebo nespočet druhů krabů skrývajících se mezi skalisky. Kolem korálových útesů majestátně plavou mořské želvy, které jsou jedním z nejikoničtějších obyvatel maledivských vod. Na rozdíl od sladkovodních druhů mají speciální solné žlázy ukryté v lebce, které jim pomáhají zbavovat se přebytečné soli. Jejich končetiny se během evoluce přeměnily v ploutve, což jim umožňuje ladný a efektivní pohyb v oceánu.
Při troše štěstí zde můžete narazit i na želvy obřích rozměrů, které klidně proplouvají mezi potápěči, nezřídka doprovázeny hejny menších ryb. Maledivské moře je zkrátka živoucím podvodním světem, který nepřestává fascinovat a okouzlovat každého, kdo se ponoří pod jeho hladinu.
Prohlédněte si mořské želvy na vlastní oči v jejich přirozeném životním prostředí: plavání se želvami.
Mečoun patří mezi samotářské ryby, které obývají tropické a teplé moře, včetně vod obklopujících Maledivy. Tento impozantní mořský predátor dorůstá délky až tří metrů a svůj název získal podle protáhlé horní čelisti, která připomíná meč. U dospělých jedinců může tento charakteristický „meč“ tvořit až třetinu celkové délky těla a slouží nejen k rychlému pohybu ve vodě, ale také jako účinný nástroj při lovu.
Mečouni jsou mistři rychlosti – díky aerodynamickému tvaru těla a silným svalům dokážou vyvinout extrémní rychlost, přičemž jejich hydrodynamická stavba umožňuje efektivní pohyb v oceánu. Na rozdíl od mnoha jiných ryb nemají dospělí jedinci šupiny a jejich hřbetní ploutve jsou rozděleny do dvou částí.
Často se pohybují těsně pod hladinou, kde je lze zahlédnout s hřbetní kostí vystupující nad vodu. Když však mečoun vyrazí na lov, neváhá se ponořit do hloubky až 800 metrů, kde pronásleduje svou kořist. Jeho přirozená obratnost a síla z něj činí jednoho z nejúžasnějších predátorů oceánu, kterého mají potápěči a rybáři za velkou výzvu i vzácný úlovek.
Rejnoci, blízcí příbuzní žraloků, jsou fascinující mořští tvorové s nezaměnitelným tělem ve tvaru plochého kosočtverce. Tento hydrodynamický tvar jim umožňuje dokonale splynout se dnem, kde číhají na kořist nebo se ukrývají před predátory. Díky svým širokým prsním ploutvím se pohybují ladnými pohyby, připomínajícími mávání křídel.
Mezi největší a nejpůsobivější zástupce patří manta obrovská, která může dosahovat rozpětí až sedmi metrů. Na rozdíl od ostatních rejnoků se manty neukrývají na dně, ale volně plachtí oceánem a živí se planktonem. Tyto mírumilovné obry lze často spatřit v maledivských vodách, především v okolí korálových útesů, kde se shromažďují u čisticích stanic – míst, kde jim malé rybky zbavují kůži parazitů.
Rejnoci i manty jsou aktivnější především ve večerních a nočních hodinách, kdy vyrážejí za potravou. Potápěči a šnorchlaři tak mají jedinečnou příležitost pozorovat jejich působivé pohyby a zažít nezapomenutelné setkání s těmito elegantními mořskými tvory.
S mantami si můžete i zaplavat: výlet plavání s mantami.
Pozorování žraloků představuje jedinečnou turistickou atrakci v této oblasti, která je známá nulovými útoky na člověka a zákazem lovu těchto fascinujících mořských tvorů. Zde můžete narazit i na největšího žraloka světa – žraloka obrovského, který může měřit až 20 metrů. Navzdory své impozantní velikosti má tento žralok relativně malé zuby a jeho žaberní oblouky jsou vybaveny výrůstky, kterými filtruje vodu. Jeho strava se skládá především z planktonu a malých ryb.
Zvlášť impozantně působí také žralok bělocípý, především když budete mít štěstí a uvidíte jej při lovu nebo při souboji o potravu. V tu chvíli se chová i agresivně a dokáže se o svůj příděl bít. Krmí se především rybkami a hlavonožci. Samice rodí pouze v létě, a to 1 až dokonce 11 mláďat!
V blízkosti výskytu žraloků se můžete setkat i se zvláštní štíhlou rybkou o délce asi jednoho metru. Jedná se štítovce, určitý druh parazita, který si vyvinul velmi chytrou přísavku na hlavě a části hřbetu, kterou se přichytí na jinou plovoucí rybu či předmět. Takto přichycený se pak živí zbytky potravy, kterou ulovil jeho hostitel. Setkat se s ním je možné i na trupu lodí nebo i krunýřů želv, kterým tak přináší „medvědí“ službu – domorodci je totiž využívají k lovu tak, že uloví štítovce a s ním vytáhnou i želvu, na které je přichycen. Své nositele ale zároveň zbavuje parazitů. Není neobvykle, že se snaží přichytit i na potápěče či plavce.
Tuňák patří mezi nejzajímavější stěhovavé ryby, které se pravidelně vyskytují i v blízkosti pobřeží Malediv. Tento výjimečný dravec je známý svou neuvěřitelnou rychlostí a vytrvalostí – díky dokonale vyvinutému svalstvu dokáže bez námahy překonávat obrovské vzdálenosti při hledání potravy. Právě jeho migrační povaha ho řadí mezi takzvané pelagické ryby, které neustále putují oceánem.
Tuňáci se obvykle pohybují v menších hejnech a zdržují se poblíž hladiny, kde jsou díky své charakteristické stříbřité barvě snadno viditelní. Toto lesklé zbarvení jim poskytuje výhodu při maskování – zespodu splývají se světlem hladiny, zatímco shora jejich tělo připomíná temné hlubiny oceánu. Přesto se však často stávají cílem lovců, ať už mořských predátorů, nebo rybářů, kteří oceňují jejich vynikající maso.
Na Maledivách má rybolov tuňáků dlouhou tradici a patří mezi nejdůležitější hospodářská odvětví. Místní rybáři se často spoléhají na tradiční metody, jako je lov pomocí prutu a vlasce, čímž se minimalizuje vedlejší úlovek a zachovává udržitelnost rybolovu. Maledivský tuňák je proto ceněn nejen pro svou kvalitu, ale také pro šetrný způsob, jakým je loven.
Dospělý jedinec může dorůstat délky až tří metrů a dosahovat hmotnosti kolem 500 kilogramů, což z něj činí jednoho z největších a nejsilnějších obyvatel oceánu. Navzdory své velikosti je však tuňák díky aerodynamickému tvaru těla mimořádně obratný a rychlý, přičemž dokáže vyvinout rychlost až 75 km/h. To z něj dělá jednoho z nejrychlejších plavců mezi rybami.
Tuňáci jsou nejen fascinující mořští tvorové, ale také klíčová součást oceánského ekosystému i maledivské kultury a ekonomiky. Jejich přítomnost v tamních vodách je důkazem zdravého mořského prostředí a bohatství podmořského života, které dělá z Malediv jednu z nejlepších destinací pro milovníky přírody i rybolovu.
Bohatý život na Maledivách nabízí ale i souš. Svět živočichů se však na jednotlivých ostrovech trochu liší. Někde je zastoupen mnoha druhy hmyzu, někde hmyz v podstatě vůbec není. Obdobně tak hadi. Na několika ostrovech se vyskytují dva druhy – lykodon obecný a slepýš, což je vlastně ještěrka. Lidem nejsou nebezpeční a jsou velmi plaší.
Obzvlášť zajímavý je výskyt ještěrek. Nádherný scink patří mezi noční tvory. Přes den odpočívá v dutinách stromů. Má velmi dobrý zrak, díky kterému vyhledává svou potravu a zároveň ho včas varuje před blížícími se predátory.
Indická ještěrka lepoještěr pestrý s velkou oblibou šplhá a posedává ve velkých výškách. Zbarvení může mít různé, ale základem je vždy hnědá. Samečci jsou vybaveni hřbetním hřebenem po celé páteři, samičkám končí uprostřed hřbetu. Samečci jsou silně teritoriální a své území si intenzívně obhajují.
Zvlášť rozšíření jsou zde gekoni. V podstatě se nemůže stát, že byste se s nimi nesetkali. Není výjimečné, že se dostanou i do ubytovacích zařízení, dá se tomu jen těžko zabránit. Gekoni mají srostlá oční víčka a typické prsty s přísavkami, které jim umožňují rychlý pohyb i po kolmých předmětech. Lidem nejsou nebezpeční, naopak jsou užiteční, neboť se živí hmyzem a pavouky.
Původním savcem maledivských ostrovů je kaloň maledivský (Pteropus hypomelanus), který patří mezi tzv. létající lišky. Na rozdíl od běžných netopýrů, kteří jsou převážně aktivní v noci a orientují se pomocí echolokace, kaloni se spoléhají především na svůj ostrý zrak a čich. Jsou aktivní nejen v noci, ale i za soumraku a brzy ráno, kdy se vydávají hledat potravu.
Jejich oblíbeným útočištěm jsou koruny ovocných stromů, kde se živí především sladkými plody, jako jsou mango, papája nebo chlebovník. Zatímco dužinu konzumují, tvrdé části plodů – například semínka nebo stopky – vyplivují. Tím hrají důležitou roli v ekosystému, protože pomáhají šířit semena a přispívají k regeneraci rostlinstva na ostrovech.
Kaloni se pohybují buď jednotlivě, nebo v malých skupinách a jejich roztažená křídla, která mohou dosahovat rozpětí až 1,2 metru, je činí nepřehlédnutelnými. Přes den je lze zahlédnout visící hlavou dolů ve větvích stromů, kde odpočívají a chrání se před predátory.
Přestože jsou tito neškodní savci klíčovou součástí maledivské přírody, v některých oblastech je místní vnímají jako škůdce, protože mohou poškodit úrodu ovocných stromů. Na druhou stranu jsou fascinujícím příkladem jedinečné fauny Malediv a důkazem toho, jak se příroda na těchto tropických ostrovech dokonale přizpůsobila.
Na maledivských ostrovech najdete pestrou škálu ptactva, což jen dokládá bohatství zdejší fauny. Většina druhů sem přilétá přezimovat, ale i tak je možné běžně pozorovat korely, sokoly, či kukačky. Z mořských ptáků tu samozřejmě narazíte na racky a rybáky.
Jedním z původních druhů Malediv je papoušek alexandr – středně velký, zvědavý pták s typicky zeleným peřím. I když ho hned nespatříte, pravděpodobně jej uslyšíte, protože patří mezi velmi hlasité druhy. Někteří jedinci se dokonce dokážou naučit napodobovat lidská slova. Alexandři jsou společenští ptáci a nejčastěji je lze vidět v hlučných hejnech.
Fauna Malediv vás zaručeně uchvátí!
Ubytování na lokálních ostrovech Resorty Svatební obřad na pláži Potápění Rybolov
