No, tak jak začít? V hlavě je takový gejzír zážitků a myšlenek, že vlastně vůbec nevím a čumím jako tele…
Tak asi svatbou, že. V červnu 2022 jsme se vzali a začali plánovat, svatební cesta to není jen tak. Můj návrh na týden pod stanem u blízkého rybníku, ale hlavně výborné udírny a piva jako křen neprošel, což dosud nechápu. A tak jsme na srpen vybrali slunné Řecko. Jak se cesta blížila a my se těšili, tak jsem si v klidu, asi dva týdny před odletem, utrhl achilovku… Hold, někde na půli cesty mezi 40 a 50 rokem života už na to poskakování mezi mladíky není. Asi tušíte, jak byla žena nadšená 😊.
No nic, na několik měsíců se můj život smrskl na pohyby po ose WC – koupelna – sedačka u TV a postel. Čas běžel a jak jsem se postupně kurýroval a rehabilitoval ( nebudu vás nudit tím, že jsem si ji ještě jednou natrhl 😊 ), začali jsme pomýšlet na reparát naší cesty.
Po náročném přemýšlení a typování lokalit nám do finále padly dvě destinace. Zanzibar versus Maledivy. Jelikož cesta směrovala na konec března, tak bylo rozhodnuto. Jako, mně by běhat v dešti na Zanzibaru nevadilo, konečně by byla voda blíž pláži i při kilometrovém ústupu vody, ale žena pro moje nadšení pochopení nenašla. Opět jsme se divil 😊. A pak jsem zavelel: Ženo, vyvezu tě na Maledivy. Bez cestovky a na vlastní pěst.
Znovu jsem moc nerozuměl jejímu výrazu v obličeji. Ano, chápu, zvyklá na klasické plážové válení v resortech v Turecku, Egyptu…, nadšením příliš neoplývala. Nicméně, jako zdatný harcovník po aktivních zájezdech, vesměs pánských jízd, které vyvrcholily před několika lety dvěma týdny na Filipínách, jsem ji ujistil, že vše zajistím a zařídím. A zde vstupuje na scénu eso v rukávu, Lucka a Marek. Jejich stránku jsem měl uloženou v záložkách z doby, kdy jsme plánovali první cestu. Ale kdo jezdí v srpnu na Maledivy.
A už to jelo. První kontakt, ostrov jsem měl už vybraný ( na základě fotek a recenzí na webu ), s předběžným termínem a pobytem v penzionu na Fulhadhoo. Po menším pošťouchnutí přišla obratem odpověď. Asi je lepší na první dobrou zavolat, ať se o vás ví, já psal přes formulář na webu a to nemusí být ta nejpružnější varianta. Předběžná rezervace byla na světě a já rychlostí výkonného procesoru nakoupil letenky u Pelikána.
Jelikož jsem je díky nevědomosti, kdy budu schopný samostatného pohybu a vůbec nekulhat, jak zjizvenej borec z Angeliky, kupoval asi šest týdnů před odletem, vyšly i s pojištěním pro oba dva na cca 45 tis. Využil jsem odlet z Vídně s přestupem v Abú Dhabí a dosednutím v Male. Oba lety s Etihad Airways. Lucka umí létat i přímým letem, většinou s Emirates nebo Austrian, určitě vám poradí. Zde můžete při včasném nákupu rozhodně ušetřit. Následovala uhrazená záloha ubytování a už jsme se mohli těšit.
Asi vynechám všechny podrobnosti, už teď se vám to beztak nechce číst :o) a pojmu to trošku jako praktické rady. Už tady však musím ocenit práci Lucky. Nejenže trpělivě odpovídala na moje dotazy, ale po celou dobu od příprav, před odletem, po příletu do destinace až po závěrečné přání bezpečné cesty zpět, byla vždy na příjmu a ochotná se vším poradit. Takže palečky nahoru. Samotná cesta od probuzení ve čtyři ráno, což byl donedávna na povaleče na nemocenské zážitek :o), až po první stopu na ostrově trvala 32 hodin… Jako, byli jsme úplně bokem a zbytek prvního dne prospali. Zde se hodí nějaké to poučení. Mějte na paměti, že speedboat odjíždí z mola před letištěm něco po 13.00 hod. ( pozor, je zde posun +3 hodiny, to kdybyste měli pořád zkušeně režim letadlo jako já a pak čučeli na hodiny na letišti 😊 ) a když máte přílet brzy ráno, určitě využijte hotel na tzv. daily use.
Jistě, můžete být hrdinové jako já ( žena říkala, že hotel bude lepší, to zase nechápala můj výraz ) a myslet si, že si schováte za 13 dolarů zavazadlo a vyrazíte do města. Rozhodně, není problém, nachodit ještě x km :o). To určitě, zapadl jsem do sedadla v hale a strávil tam s ustrnulým výrazem 6 hodin. Už to vím, já vůl, zde dávám ženě své svaté za pravdu. Nebo jste machři a brali jste zrovna prémie, tak můžete využít soukromý člun ( myslím 200 dolarů / os. ) nebo hydroplán ( zde cenu nevím, ten neletí přímo na ostrov, takže pak ještě člunem ). Na tuto situaci myslete i zpět, kdy jede člun v sedm hodin ráno a vy máte třeba odlet večer nebo v noci. My využili před odletem hotel v Hulhumale, kam vás za 10 dolarů z letiště zaveze taxík a zpět máte transfer na letiště v ceně hotelu ( 60 dolarů daily use ).
A je to! Po nějakých 2 hodinách s pár minutami navíc jsme na ostrově ( oceán byl bez vln, tak jsme si moc nezaskákali a žena ušetřila svůj pytlík, co sebrala z letadla ). Mějte trpělivost, tento člun je jediným spojením ostrovanů se světem, tak funguje i jako pošta a zásobování. S námi jelo asi pět balíků dětských plen 😊.
Po vystoupení už na nás čekal Simbe se svojí tříkolkou. Naložil bágly a jede se. Na korbě tři, žena vedle Simbeho. Nechápu, tam jsem měl sedět já :o). A jsme na penzionu, uvítá nás Elvíra domací lemonade – je hodně sladká a po té křížové výpravě je to poslední kapka. Elvíra překvapuje, že nás zná křestními jmény, oceňujeme již jen polohlasem 😊. Pár rad, upozornění a jdeme na pokoj, kde již máme zavazadla. Sprcha, napít a dobrou noc, byť jsou asi čtyři hodiny místního času. Ne, na večeři v sedm jsme vzhůru a pak zase spíme.
K celkovému pobytu asi takhle, ty jo, koukám, jak jsem se rozjel. No jo, na škole byly slohovky moje 😊. Měli jsme pokoj deluxe a FB – plnou penzi. Tady radím, pokud budete víc jak týden, tak využijte polopenzi nebo si změníte během pobytu jako my, není problém. Jde o to, že při plné nebo polopenzi máte každý den v týdnu jiné, tematické jídlo. Evropa, Asie, Mexiko, místní kuchyně, atd. Ale po týdnu se vše opakuje a vy přece chcete ochutnat i další dobroty! Rozhodně doporučuji Fish plate za 17 dolarů, ať už celé ryby nebo steak z tuňáka či Wahoo – jedním slovem TOP. Tu čerstvost prostě nenahradíte a místní kuchař je takový Ramsey v utajení. Opravdu to v té kuchyni šmudlá famózně!
Při plné penzi máte ke každému jídlu možnost kávy ( instant ) nebo čaje ( sáčkový ), talířek ovoce a každé ráno při snídani 1,5l vody. Pokud jste milovníci perlivých nápojů, tak zde ne. Za to vyzkoušejte skvělé freshe z ovoce, my jsme frčeli na watermelon ( 4 dolary 3dcl ) s ledem a bez cukru – úúúúžasně osvěžující a na domácí lemonade ( 2 dolary 3dcl ), tu jsme ředili vodou, kterou máte k obědu a večeři zdarma. Menu si stáhnete pomocí QR kódu, který nejdete v informacích na pokoji nebo je na okénku restaurace.
První seznámení s oceánem byl šok! V tom dobrém samozřejmě. Tvl, ta barva! Jak ty reklamy říkám… Je to tak, kdo je zde poprvé, tak bude skutečně koukat. A taky se koupat 😊. Voda je opravdu teplá a osvěžuje jen decentně, takže jste tam téměř pořád. Na pláži budete mít pocit, že jste sami. Skutečně, na těch pár kilometrech pláže se ztratíte a vždy si najdete svoje soukromí, je tam i několik lehátek.
Na západním cípu pláže vás může překvapit nepořádek vyplavený z oceánu při přílivu, zejména plastové lahve. To tady tomu ráji velkoryse prominete. A pozor, víte jaké je slunko sviňa. A tady to platí bez výhrady. Pokud nejste typ domorodý a stále hnědý až černý, tak o sebe pečujte. První dny jsme jeli faktor 50, pak přešli na 30 a u toho zůstali. Nohy jsme pak už jeli 10. Ani tak jsme se nevyhnuli nějakému tomu zarudnutí, ale nic dramatického. Naopak jsme pak začali ladit do hněda. Pojedete odtud trošku jinak opálení, zdejší sluníčko dělá zajímavý tonus a moc pěkný.
Jak zde čas trávíte je na vás, většinu na plážích a v oceánu, ale využijte i některý z výletů, který penzion nabízí. O aktivity se stará místní personál, takže buďte bez obav, jsou to zkušení chlapíci. My jsme zvládli úsvit s delfíny, šnorchlování na oceánu ze člunu a lovení chobotnic. Tyto výlety jsou okolo 80 dolarů pro dvě osoby. Chobotnice byly nejvíc, fakt zážitek, že si ji můžete na hák ulovit sami. A povedlo se! Celkem jsme vylovili 4 a páni lovci si libovali, jaký to byl úlovek. Taky jsme se pochlubili Elvíře a druhý den jsme je měli na oběd se slevou 😊. Též skvělé gastro, mňam.
Pokud jde o vesnici, poblíž je obchůdek se suvenýry a smíšené zboží ( vedle fotbalového hřiště ). Pozor při placení, tyto obchody sice přijímají dolary, ale zpět vám vrací místní měnu a ne vždy ve výhodném kurzu. Doporučuji na tyto nákupy rozměnit část dolarů na letišti. Že je na ostrově nevýhodný kurz jsme zjistili poslední den při obědě v Humhumalé. Penzion přijímá dolary a i v nich vrací, tam se neobávejte. V samotné vesnici toho moc neuvidíte, rozestavěné domy, místy značný nepořádek. Přístav je dva roky starý, ale v okolí opravují lodě a na pořádek též moc nehledí. Pokud půjdete na východní pláž na houpačku, snažte se ráno nebo v poledne. K večeru se tam scházejí místní a je tam rušno.
Každopádně se tam nekoupejte v bikinách, na což vás upozorní cedule. Vůbec, jak jsem četl některé recenze na místní lidi, jak jsou vstřícní a ochotní, tak my zažili spíše opak. Osm z deseti lidí nepozdravilo a buď vás přehlédli nebo měli zasmušilý výraz. Možná je to ovlivněno Ramadánem, který v této době mají, netuším. Ale kvůli lidem zde nejste. Opak je personál penzionu a průvodci při výletech. Příjemní, komunikativní, ale hlavně usměvaví lidé, moc příjemné. Svatební cesta jak má být.
Závěrem zbývá již jen srdečně poděkovat Lucce a Markovi za dokonale zprostředkované a opečovávané služby. Personálu hotelu za rodinou atmosféru a starostlivost. Místnímu démonovi v kuchyni, který objevil naše další chuťové buňky. Miluji čerstvý koriandr a žena zase ne 😊. Takže díky všem, co nám pomohli splnit si sen a byť jsou v názvu malé, tak zde zažijete skutečně VELKÉ divy!
Zkrátka jsme si to naplno užili a lepší svatební cesta není. Velké díky a vy ostatní nečekejte. Pistě, volejte, pošlete poštovní holuby Lucce a Markovi! ENJOY!
Zdeněk a Zuzka
