Přestup v Istanbulu Vás můžete potkat cestě na Maledivy. Přes Turecko se na Maledivy létá s ověřenou leteckou společnost Turkish Airlines. Přestup Vás bude čekat v Istanbulu, ve městě plném zajímavostí. Co všechno se dá v omezeném čase stihnout?
V současnosti slouží turistům především Nové letiště Istanbul. To se nachází přibližně 50 km na severozápad od centra Istanbulu. Nabízí moderní zázemí a nahradilo původní mezinárodní letiště, již kapacitně nevyhovující Ataturk International Airport.
Dalším letištěm je Sabiha Gokcen Airport. Nachází se ve východní, asijské části města. Leží přibližně 40 km od centra Istanbulu. Turisty bývá toto letiště oblíbené hlavně proto, že odsud létají nízkonákladové aerolinky Pegasus Airlines.
V případě, že neletíte v noci, vyplatí se udělat si výlet do města. Doporučeno je vyhradit si na prohlídku více času. Pakliže nemáte v plánu delší přestup v řádu 24 až 30 hodin, ideální je, můžete-li si o cca den zkrátit pobyt v původní destinaci, přenocovat na letišti a z Istanbulu letět až druhý den.
Dříve byli turisté upozorňováni především na náročnost přesunů z letiště Sabiha Gokcen Airport, na které je nezbytné počítat přibližně dvě hodiny čistého času. Letiště je daleko a cestou hrozí i to, že uvíznete v dopravní zácpě.
U Nového letiště je aktuálně doba pro přesun podobná, běžně trvá hodinu, v zácpách však můžete strávit až dvě hodiny. Metro stále v provozu není, nicméně až se tak stane, cesta by se měla zkrátit asi na půlhodinu. Prozatímní datum otevření metra je stanoveno na polovinu roku 2022.
Město nabízí celou řadu zajímavostí. Například je to:
Hagia Sofia neboli chrám Boží moudrosti patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Istanbulu. Jedná se o nejvýznamnější památku své éry a dnes také o symbol města. S nadsázkou řečeno, je prakticky povinností jej při návštěvě Istanbulu navštívit.
Typický je chrám tím, že se v něm prolínají křesťanské a muslimské vlivy. Minarety upozorňují, že se jedná o mešitu. Pakliže bychom je z nezaměnitelného panoramatu pomyslně odmazali, architektura okamžitě připomene byzantské křesťanské chrámy.
Úprava na mešitu byla skutečně až dodatečná, Hagia Sofia vznikla v 6. století jakožto křesťanská stavba. Vybudovat ji nechal východořímský císař Justinián I. coby katedrálu tehdejší Konstantinopole. Císař monumentální stavbou chtěl demonstrovat svou moc. Velkolepé architektonické řešení s unikátní výzdobou je ostatně mlčenlivým dokladem někdejší slávy dodnes. Hlavní prostor se vyznačuje nepřítomností sloupů, prakticky má tak sledující dojem, jako by se klenba vznášela v prostoru.
Rok 1934 přinesl sekularizaci chrámu, nicméně od roku 2020 se v ní konají modlitby a podepsání dekretu prezidentem Erdoganem definitivně stvrdilo, že chrám čeká po dlouhých letech opět osud mešity.
Oficiálně se nazývá mešita sultána Ahmeda, nicméně známá je i jako Modrá mešita. Jedná se o další z nezaměnitelných symbolů celého města. Do čtvrti Sultanahmet, kde se tato památka nachází, proto míří prakticky všichni návštěvníci Istanbulu. A mimochodem je situována přímo naproti chrámu Hagia Sofia.
Architektonické řešení mešity se šesti minarety i impozantní výzdoba ji pasovaly na vrchol osmanské architektury. Jedná se také o jeden z nejdůležitějších islámských svatostánků.
Vybudovat ji nechal sultán Ahmed v roce 1617. Za jejím návrhem stál architekt Sedefkar Mehmet Aga. Právě ten podle dodnes se tradující historky je zodpovědný za šestici minaretů. Sultánovi prý muž špatně rozuměl, když se vladař dožadoval zlatých (turecky altin) minaretů. Namísto toho jich vybudoval šest (alti). Císař se však nakonec nijak nebránil, prý ho to vyšlo levněji.
Určitá investice ovšem panovníka nakonec neminula. Na své náklady totiž musel nechat dobudovat sedmý minaret v Mekce. Právě Mekka mohla původně výhradně disponovat šesti minarety a bylo nemyslitelné, aby ji jiná mešita překonala. Vybudování sedmého minaretu uklidnilo veřejnou atmosféru a ani duchovenstvo tak po této úpravě nemohlo již nic namítat.
A ještě drobné vysvětlení: Na první pohled si také mohou návštěvníci všimnout, že mešita určitě modře nevypadá. Odkud tedy její název? Je to díky výzdobě v podobě modrého porcelánu zdobeného rostlinnými motivy.
Původní Hippodrom byl sportovním a společenským centrem Konstantinopole. Vznikl v období panování římského císaře Septimia Severuse, konkrétně v roce 203 n. l.
Jednalo se o rozlehlý stadion s arénou, ve své době honosně zdobený. Stavba sloužila pro pořádání zápasů a závodů. Tehdy patřily k populárním kratochvílím zejména koňské dostihy a také tzv. tethrippon neboli závody dvoukolových vozů se čtyřspřežím.
Konaly se zde i slavnosti a politická shromáždění. Bohužel však amfiteátr byl svědkem i krvavého dění. Událost pro istanbulské dějiny nejvýznamnější se odehrála v roce 532. Potyčka vyústila v povstání Níká.
Dnes na Hippodrom upomíná park s názvem At Meydani, což bychom česky mohli přeložit jako Koňské náměstí. Ten vyhlíží jako ničím zvláštní městský park, nicméně právě bohatá historie místa stojí za pozornost a láká sem zástupy zvědavých turistů.
Amfiteátr totiž padl za oběť budování Modré mešity. Jedinými upomínkami na časy někdejší slávy je proto již jen trojice obelisků. Jedná se o Zděný obelisk, dále Hadí sloup, který byl dovezen z Apollónůva chrámu v Delfách a Egyptský obelisk z doby faraóna Thutmóse III. Dochované jsou však bohužel pouze částečně.
Palác Topkapi nechal vybudovat Mehmed II. Následně byl po 400 let sídlem osmanských sultánů, soustředilo se zde centrum vlády pro celou říši. Sultánský dvůr se však v 19. století přesunul do paláce Dolmabahçe. Z Topkapi je nyní vyhledávané muzeum. Na muzeum byl palác oficiálně přeměněn v roce 1924.
Palác Topkapi patří k nejzajímavějším turistickým atrakcím Istanbulu a řadí se k památkám, které by měl turista jednoznačně navštívit. Dodnes jeho reprezentativní ráz uchvacuje a turistické průvodce jej významem pro Turky přirovnávají k Pražskému hradu v Česku.
Centrální část paláce byla dobudována v roce 1478. Pak se však ještě několik století jeho podoba měnila, neboť každý následující sultán jej nechal rozšířit. Dnes tak činí celková rozloha úctyhodných 700 000 metrů čtverečních.
Topkapi je tak se svými čtyřmi nádvořími a velkým počtem dalších budov, pozor, turistickou zajímavostí, na kterou se vyplatí mít k dispozici více času, ideálně celý den.
Nádvoří od sebe oddělují monumentální brány. Tato nádvoří pak obklopují jednotlivé pavilony. Každý z nich měl odlišný účel. V interiérech se nachází například okázalá ložnice sultána, ale i mincovna, knihovna nebo klenotnice.
Pravé turecké lázně se nazývají hamam a pro evropského turistu je jejich návštěva skutečně jedinečným zážitkem.
Tradiční turecké lázně svého času neodmyslitelně patřily ke každé městské čtvrti na Blízkém východě. Postupně se ale kultura parních lázní vytratila, jak byla do jednotlivých domácností zavedena voda a veřejné lázně přestaly být praktickou nezbytností.
Stále však existuje řada míst, kde se tato tradice aktivně udržuje. Lázně jsou i místem k udržování společenských vazeb a tato funkce zcela nezmizela.
Kilic Ali Pasa Hamami se považuje za jeden z nejkrásnějších a nejstarších hamamů. Lázně vznikly už v 16. století jako součást komplexu Kilic Ali Pasa. V moderní době za sebou mají rozsáhlou rekonstrukci. Lázně tak představují potěchu nejen pro vaši psychiku, ale zaujmou i na pohled.
Neodmyslitelnou součástí celé lázeňské procedury je nejen pobyt v teplé místnosti plné páry, ale také masáž. Místní si tuto proceduru dopřávají pravidelně, našinec by ji měl vyzkoušet alespoň jednou, pokud do Istanbulu přicestuje za poznáním.
Ubytování na lokálních ostrovech Resorty Svatební obřad na pláži Potápění Rybolov
